Zaměřili jsme se na ty, které působí hlavně jako internetové zpravodajské servery (vynechali jsme tedy kupříkladu web ČT 24). Základní byl pro nás seznam webů z kategorie Zpravodajství na Netmonitoru. Vyloučili jsme z nich tématicky orientované a výslovně regionální servery. Pomocí nástroje Alexa Rank jsme dohledali weby, které mají podobné publikum, a z nich vybrali další weby, které mají ambici přinášet nějaký druh politického zpravodajství denně. Pro studium struktury návštěvnosti jsme využili službu Similar Web. Vznikl tak seznam více než šedesáti webů, které jsme roztřídili do následujících kategorií:
Způsobů, jak klasifikovat různé druhy zpravodajských médií je celá řada. Můžeme je klasifikovat podle návštěvnosti a míry zásahu populace, podle periodicity, druhu zpravodajství, poměru tzv. hard news a soft news či dle způsobů rámování a podobně. Pro účely naší mapy jsme vytvořili pracovní klasifikaci, která principiálně vychází z podobností publika a doplňuje je o další parametry, jako je struktura návštěvnosti a obsah.
Pro první třídění byla východiskem data o podobnosti čtenářů, kteří lajkují posty různých zpravodajských i zábavních serverů na Facebooku, jak jsme je analyzovali loni v říjnu (podrobnější popis metodologie lze nalézt v anglicky psaném článku na serveru Data Boutique).
V následujícím grafu je dobře vidět tři základní shluky.
V červeném jsou weby, které jsou charakterizované publikem s výrazně protisystémovým laděním.
V zeleném jsou bulvární média a média pro ženy. Tedy média zaměřené na zábavu a tzv. soft news.
Konečně pak v posledním shluku vidíme ostatní servery. Tyto servery v levé dolní části lze charakterizovat jako weby hlavního proudu s pestrým tématickým záběrem. Směrem doprava nahoru pak přibývají servery se specificky politickým zaměřením. Jsou tu média, u nichž existuje jasná politická orientace a která se občas sami označují jako názorové deníky, až po menší a malé projekty zaměřené na analyticko-investigativní zprávy.
Označení média hlavního proudu neznamená, že se jedná o média, která by byla bez hodnotové nebo názorové orientace novinářů. Výzkumy dlouhodobě ukazují, že většinová politická pozice českých novinářů odpovídá spíše pravicové orientaci.
Naopak označení názorový deník nemá implikovat, že jsou v něm uveřejněné texty automaticky zkreslené či ve sporu s novinářskou dobrou praxí. Řada názorových deníků využívá toto sebeoznačení pro jasné odlišení právě od médií hlavního proudu.
Pro druhé třídění jsme využili náš soubor se servery přímo z internetového prohlížeče Alexa Rank. Tato služba nabízí přehled překryvu mezi publiky jednotlivých webů. Při analýze shluků se opět objevily zřetelně odlišitelné shluky antisystémových webů a menších názorových a analyticko-investigativních webů.
Ve shluku většinového publika vystoupil pak zřetelně shluk tmavě zelených titulů. Při bližší analýze se ukázalo, že část z nich je charakteristická tím, že mají převažující obsah tzv. soft news a zábavu, případně hojně přetiskují zpravodajství ČTK.
Pomocí služby Similar Web jsme u části z nich identifikovali, že více než polovinu jejich přístupů jsou přístupy z tzv. newsfeedu Seznamu. Weby vypadají jako projekty zaměřené primárně na generování obsahu přizpůsobeného příjmu z reklamy, a proto jsme je označili jako tzv. market-driven media.
Zajímavé místo v těchto analýzách sehrávají weby jako Parlamentní listy, které se pohybují mezi světy většinových médií a antisystémovými.
Zejména pro Parlamentní listy je typický značně široký záběr politických a názorových článků. Díky tomu, že poskytuje platformu pro celé názorové politické spektrum, a to včetně těch názorů, které jsou typické pro tzv. antisystémové weby, tvoří pomyslný most mezi dvěma světy. Označili jsme tento klastr jako politický bulvár. Ve své skladbě obsahu se dominantně zaměřují především na komentáře a analýzy tzv. hard news. Slovník, který preferují, jak v titulcích, tak u svých respondentů bývá často senzacechtivý až vulgární.
(Edit: Po debatě jsme rozdělili kategorii Názorové a stranické deníky na dvě samostatné kategorie, aby nevznikal dojem, že jsou to synonymicky užité pojmenování. Přidali jsme také poznámku o tom, že hlavní proud neznamená nutně nehodnotovost nebo nenázorovost.)
18. 11. 2018