Na serveru Lupa.cz vyšel 15. srpna rozhovor s Josefem Šlerkou, vedoucím projektů MediaRating a Mapa médií Nadačního fondu nezávislé žurnalistiky.
Dozvíte se, jak dlouho MediaRating, projekt hodnocení důvěryhodnosti médií, funguje a proč vznikl. Proč u médií hodnotí jen formální znaky, jako jsou dostupnost informací o redakci či vydavateli, rozlišování žánrů či odkazování na zdroje? A jak reaguje na kritiku vydavatelů?
„Poslední zpřesnění metodiky, které jsme publikovali v lednu a podle kterého vznikl současný rating, se zaměřilo na dva fenomény, které nám přišly důležité a na trhu vzbuzují pořád velké debaty. Jedním je fenomén označování reklamních formátů a druhým je fenomén toho, jakým způsobem média zacházejí s žánry. Tato témata jsou podle nás v tuhle chvíli na trhu problematická. Na jedné straně stojí šance čtenáře poznat, že to, co právě čte, je reklamní text, a na druhé straně šance čtenáře rozumět tomu, jestli to, co čte, je zpráva, nebo komentář a podle toho očekávat nějaký standard. Když čte zprávu, tak očekává, že v ní bude zdroj a prolinkování. U komentářů také, ale často se v nich se zdroji pracuje jinak, a hlavně se v nich komentuje.
S Nielsen Admosphere jsme před čtyřmi, pěti lety dělali výzkum, ve kterém se ukázalo, že samotní čtenáři přikládají kategoriím, jako je uvedení zdroje či produkce vlastního obsahu, důležitost pro to, aby sami posuzovali dané médium jako spíš důvěryhodné, nebo spíš méně důvěryhodné," vysvětluje Josef Šlerka.