Metro
Metro je celosvětově vydávaný bezplatně distribuovaný deník. Vychází ve 20 zemích Evropy. V Česku vychází od roku 1997, a to v pracovních dnech v Praze, Brně, Plzni a v dalších 50 městech. Českým vydavatelem deníku je od roku 2007 společnost MAFRA. Vydává MAFRA, a.s., (IČ: 45313351). Vlastníkem MAFRA byl od roku 2013 holding Agrofert, a.s. vlastněný Andrejem Babišem. V pátek 1. září 2023 byl oznámen prodej 100% podílu skupině KAPRAIN Group podnikatele Karla Pražáka, obchod schválil antimonopolní úřad dne 9. ledna 2024. K převzetí došlo 1. února 2024. (Zdroj: Wikipedia)
Data pro kódování jsou z deseti vydání v období září - leden: 7. 9. (čtvrtek), 25. 9. (pondělí), 10. 10. (úterý), 27. 10. (pátek), 7. 11. (úterý), 25. 11. (sobota), 6.12. (středa), 22. 12. (pátek), 8. 1. (pondělí), 18. 1. (čtvrtek).
- A
Dostupné informace o majiteli/vydavateli a jeho případný střet zájmů
MediaRating hodnotí v rámci tohoto kritéria dvě základní oblasti – transparentnost majitele/vydavatele a jejich případný konflikt zájmů (mimo ten související s majitelem jako politicky exponovanou osobou – ten je řešen už při vstupu média do MediaRatingu).
- A
Dostupné informace o redakci
Hodnotíme, zda jsou snadno dostupné základní informace o redakci (např. členové kmenové redakce nebo jejich profily). Čtenář by měl snadno najít organizační strukturu redakce média včetně možností, jak jednotlivé redaktory kontaktovat. Ideálně přímo e-mailem nebo alespoň kontaktním formulářem či uvedením redakčního e-mailu. Plné hodnocení je tak možné získat v případě, že je v médiu uvedena tiráž nebo podobný formát se seznamem kmenových členů redakce a kontaktů na ně (e-mail, kontaktní formulář, redakční e-mail). Pokud je článek podepsán zkratkou, mělo by být jasné, jakému autorovi zkratka patří (u online médií nejlépe proklikem na kontakt či profil příslušného redaktora).
- C
Práce se zdroji
Kritérium zahrnuje tři podkritéria: označování zdrojů, ověřování z více zdrojů a odkazování (prolinkování) na původní zdroj. Výchozí zdroje při přebírání tématu či obsahu by měly být jasně označené – zdroje všech informací jsou tedy jasné a transparentní. Pokud téma článku či obsahu není původní, mělo by to být řečeno v úvodu textu (v prvních dvou odstavcích). V případě on-line médií má být odkaz na původní on-line zdroj řešený prolinkem, pokud je to technicky možné. Prolink není nutný při převzetí agenturního článku nebo tiskové zprávy.
Sedm z deseti Pražanů považuje auta za problém. Vadí jim zácpy
Poznámka: Citace opsaná z tiskové zprávy je uváděna jako vlastní zjištění Metra.cz. (https://pressmob.cz/sedm-z-deseti-prazanu-povazuje-auta-za-problem-nejvice-jim-vadi-zacpy-zaroven-kazdy-druhy-motorista-jezdi-na-kole/) (Metro, 25. 9. 2023, str. 14) - A
Práce s fakty
Čtenář by měl mít v článcích dostatek informací a argumentů, které mu dávají možnost vytvořit si vlastní názor a dávají věci do souvislostí. Médium by tak mělo usilovat o faktické ověření spekulativních výkladů politických a společenských událostí aktérů, kterým dává prostor.
- B
Rozlišování žánrů
Jednotlivé novinářské žánry mají být jasně oddělené, což se týká především zpráv a publicistických formátů (názory, komentáře, glosy, fejetony, 'kurzívy', reportáže, analýzy apod.). MediaRating hodnotí, zda jsou jednotlivé žánry pro čtenáře transparentně rozlišené a zda zprávy neobsahují názorové a komentativní prvky.
Rozlišování mezi různými novinářskými žánry představuje klíčový prvek pro usnadnění čtenářům identifikovat odlišné kategorie, včetně zpráv, komentářů nebo analýz, a tak umožnit správné porozumění obsahu. Tento proces odlišení může být dosažen například prostřednictvím jasně definovaného označení na stránce či jasného pojmenování jednotlivých rubrik. Zpravodajský obsah by měl prezentovat fakta bez názorového zkreslení. V případě, že čtenář není schopen rozpoznat, zda se jedná o zprávu či komentář, může to vyústit v nesprávnou interpretaci a zkreslení vnímání dané události.
Tady na centimetrech záleží
Poznámka: Článek je zařazený v rubrice News, ale má komentativní prvky: „Policisty ukryté kousek před vjezdem nebo výjezdem z města či vesnice asi zažil kdekdo. Dřív bylo takové lapání hříšníků oblíbeným sportem esenbáků, teď už taková zlomyslnost přece jen většinou vymizela" V případě, že čtenář není schopen rozpoznat, zda se jedná o zprávu či komentář, může to vyústit v nesprávnou interpretaci a zkreslení vnímání dané události. (Metro, 7. 11. 2023, str. 5) - A
Přiměřená důležitost článků, clickbait
MediaRating v tomto kritériu hodnotí, zda média uměle nezvyšují atraktivitu a důležitost článků. Kritérium obsahuje dvě subkritéria: označování titulků (clickbait) a doprovodný audiovizuální obsah. Titulky mají odrážet skutečný obsah textu – nemají tedy obsahovat falešné informace, nemají být senzační, emotivně zabarvené bez přímého vztahu k tématu a realitě popisované v článku. Také doprovodný audiovizuální obsah u článků nemá být urážlivý nebo zavádějící. Fotografie a videa by měly korespondovat s obsahem článku a přenášet věrohodné informace. Kvalitní fotografie a videa mohou posílit dopad článku tím, že umožní čtenáři lépe porozumět prezentovaným informacím a událostem. Nepřiměřené nebo urážející vizuální prvky, neetické úpravy a montáže fotografií mohou vést ke zkreslení prezentovaných informací.
- C
Odlišení reklamy
MediaRating hodnotí, zda jsou reklama a ostatní komerční formáty (bannery, PR články, inzertní plocha) odlišeny od redakčního obsahu. Čtenář by měl obecně při interakci s reklamním formátem vědět, že se jedná o komerční obsah. Proto je vhodné, aby tento obsah nebyl ve stejné grafické úpravě jako redakční články či odkazy na ně, a aby na to byl čtenář upozorněn, vždy před setkáním se samotným reklamním obsahem. Vzhledem k razantnímu nárůstu slovních i grafických alternativ ke slovnímu označení “reklama”, za jasné oddělení redakčního a reklamního obsahu považujeme použití slov 'reklama', 'komerční sdělení', 'sponzoring', 'advertorial', 'PR' a 'inzerce'.
Poznámka: Neoznačené reklamní sdělení.
