Ohlédnutí za Novinářským fórem 2023

Ve středu 3. května na mezinárodní den svobody tisku se konal již šestý ročník konference Novinářské fórum. Hlavní témata letošního ročníku byla: vliv umělé inteligence na novinařinu, redakční nezávislost ve vztahu mezi vydavateli a novináři a novinářkami, jaké podmínky pro práci mají ženy v redakcích a jak se v Česku žije a pracuje mladým žurnalistům pocházejícím ze zahraničí. Konference se zúčastnilo 150 účastníků.

Mezi vystupujícími hosty byli špičkoví novináři*ky a mediální odborníci. Panelové debaty moderovali: Josef Šlerka (datový analytik), Petr Orálek (výkonný ředitel NFNZ), David Stulík (analytik bezpečnostního centra Evropské hodnoty), Eva Soukeníková (editorka v Refresheru) a Goranka Oljača (moderátorka Českého rozhlasu).

Pokud jste konferenci nestihli osobně, můžete se podívat na záznam z živého vysílání 👇

Velký dík patří všem moderátorům a moderátorkám, účastníkům i účastnicím za dotazy, panelistům i panelistkám za jejich podněty, komentáře a připomínky. V neposlední řadě děkujeme našim partnerům. Konference proběhla v kině Přítomnost a pořádal ji Nadační fond nezávislé žurnalistiky, generálním partnerem byla Nadace OSF. Mediálním partnerem online přenosu byla Česká tisková kancelář. O občerstvení se postaralo Antonínovo pekařství.

Chytré stroje dobré novináře nenahradí. Zatím.

„Ve vedlejší jeskyni sedí mimozemšťan a poslouchá, jak si lidé povídají o stínech, které vidí. Naučí se říkat věty, kterým lidé rozumí a začne si s nimi povídat. Spojili jsme platónskou jeskyni a Searlův čínský pokoj," zaznělo v úvodním zahajovacím příspěvku Novinářského fóra od Petra Koubského z Deníku N a datového analytika Josefa Šlerky.

První diskuzní panel se zabýval tím jak (z)mění umělá inteligence žurnalistiku. Dle Petra Koubského budou změny v žurnalistice pod vlivem umělé inteligence navázány na širší změny ve světě. Michal Kašpárek z Českého rozhlasu zmínil několik tipů k editorské práci s nástroji AI (např.: nechat si vygenerovat 6 špatných titulků a z nich složit jeden dobrý). Libuše Šmuclerová (Unie vydavatelů, CNC) zase zdůraznila, že novináři mají pořád zodpovědnost za to, co zveřejňují. „Sepisování textů nebude hlavní náplní autora nebo autorky v příštích letech. Sesbírá různé zdroje, nahraje rozhovory… - to vše předhodí AI, který vygeneruje text, který posléze novinář/novinářka bude upravovat," řekl Petr Koubský, s tím, že pořád bude důležité, kdo je autor.

MediaRating 2.0

Josef Šlerka představil vývoj MediaRatingu a novou metodiku platnou od letošního ledna. Smyslem změn bylo zejména posílit obsahová kritéria a odlišit tak novinářskou práci od pouhých “distributorů” obsahu. 

Dopolední program uzavřel diskuzní panel na téma Co znamená redakční nezávislost ve vztahu mezi vydavateli a novináři a novinářkami? „Kdybychom byli ve vleku inzerentů nebo jiných subjektů, náš byznys model kvalitní žurnalistiky by byl mrtvý," uvedla generální ředitelka Economia Lenka Černá, „kdokoli to zpochybňuje, netuší co ten obor je." Dále doplnila, že v Radě pro redakční nezávislost nesedí nikdo z firmy, aby mohla prošetřit každé obvinění ze závislosti na různých subjektech. „Žádný novinář si nepřeje, aby jeho zaměstnavatele vlastnila politicky exponovaná osoba," řekl Petr Kamberský. „Já můžu ovlivnit, že nebudu podepsán pod textem, za který neručím." Robert Čásenský, šéfredaktor Reportér magazínu, na závěr připomněl, že situace není růžová, ale musíme se snažit, aby se dále nezhoršovala, aby se zachovala silná a nezávislá média. Cestou může být i zvýšení koncesionářských poplatků, k němuž nedošlo několik let.

Postavení žen v redakcích a podmínky pro jejich práci

Odpolední diskuzní blok otevřela Marína Urbániková z Masarykovy univerzity prezentací dat o postavení žen v médiích. Toto téma by nás mělo zajímat ze tří důvodů - média nastolují veřejnou agendu a diverzita v redakci znamená i diverzitu v obsahu. Zároveň se tím zvýší i důvěra a vnímaná legitimita. Posledním důvodem je rovnost a spravedlnost v českých médiích. V zastoupení žen ve vedoucích pozicích zpravodajských médií je Česko téměř na konci mezinárodního srovnání. Podle výzkumu Maríny Urbánikové to jsou jen 4 %. Z 28 redakcí má jen jedna šéfredaktorku.

Nenávistné projevy také často směřují více k novinářkám. „Publikum mužům zpravidla nepřeje, aby je někdo znásilnil. Novinářkám ano. Novinářky se stahují z veřejného prostoru, někdy to vede i ke stažení z profese v kombinaci s jinými faktory," popsala Marína Urbániková.

„Když mě zvou do Událostí, komentářů, už zvažuji, jestli mi to za to stojí. A muži na podobných pozicích tohle opouštění rodiny většinou řešit nemusí," říká Lucie Stuchlíková s tím, že společnost musí přijmout, že o rodinu se starají oba. Všechny panelistiky se shodly, že aby se zmírnila a odstranila sexistická kultura, je důležité se ozývat proti ní, podporovat se navzájem, říct, že nějaká poznámka byla přes čáru.

Jak se v současnosti pracuje novinářům ruského původu v ČR a Evropě? 

Na to odpovídal Andrey Shary z Rádia Svobodná Evropa Davidovi Stulíkovi z Bezpečnostní centra Evropské hodnoty. „Pro mě a většinu mých kolegů není teď bezpečné vracet se do Ruska. Vždycky jsme spolupracovali s českými úřady, vždy, když jsme potřebovali, nám pomohli. Tlak v Česku necítím, ale stále tu je část ruské menšiny, kteří mají iluze vůči Putinovi," řekl v rozhovoru Shary. „Já ještě budu mít kde pracovat. Otázka je, jak mladší kolegové. Ale je tam obrovské množství práce vzhledem k situaci Rusku," doplnil.

Poslední panel na téma Jak se v Česku žije a pracuje mladým žurnalistům pocházejícím ze zahraničí? jsme připravili společně s kolegy z Nadace OSF.

Nguyen Thuong Ly z vlastní zkušenosti zmínila, že by bylo dobré, kdyby média, která chtějí pracovat se zobrazením menšin v Česku, to mohla s někým konzultovat, a aby zároveň jejich zástupce někdy poslechla, když jim řeknou, že to může být urážlivé. „Odlišnost může být i výhodou, zvlášť v dnešní době, když nás původ odlišuje a tedy vybočujeme. Respondenti si nás také více pamatují," popsala některé výhody.

Foto: Veronika Kalužáková