Michal Klíma: Laboratoř pro šíření propagandy

Zpravodajství internetových médií původně vzniklé jako webová podoba novin a časopisů se dnes dostává ke čtenářům prostřednictvím sociálních sítí. Ty sice pomáhají obsah médií šířit, ale čtenář ztrácí přehled o zdrojích obsahu, který čte. Vazba mezi médiem a čtenářem, která se často budovala roky a mnohdy i generace, zmizela. A tato ztráta vazby s sebou nese i ztrátu ochrany před záměrnými dezinformacemi.

Nekonečný prostor internetu

Od bolševického převratu v Rusku v roce 1917 se komunisté všemožně snažili ovlivňovat veřejné mínění za svými hranicemi. K tomu využívali šíření dezinformací. Sovětský svaz financoval existenci komunistických stran v západních státech a jejich tisk používal pro vylepšení obrazu svého. Jsou známy případy z období studené války, kdy se sovětskému režimu podařilo získat ke spolupráci novináře nezávislých médií, kteří pak publikovali články podle zadání sovětských propagandistů. To však bylo nákladné a vliv sovětské propagandy byl velmi limitovaný. Situaci zcela změnil internet a zejména sociální sítě. Jejich nástup otevřel téměř nekonečný prostor šíření dezinformací, a to prakticky zcela zdarma.

Pro naše zkušenosti s ruskými dezinformacemi se nemusíme vracet až do minulého režimu. Stačí si vzpomenout na obrovskou dezinformační a propagandistickou kampaň proti americkému radaru v roce 2006. Rusové tu využili svých zkušeností s podobnými kampaněmi v tzv. mírovém hnutí v Německu v sedmdesátých letech minulého století. A po úspěchu s americkým radarem se Rusko opět dezinformačně angažovalo v prezidentských volbách v roce 2013. Bylo to poprvé, kdy si ruský dezinformační aparát vyzkoušel moc sociálních sítí – a s výsledkem byl spokojen. Stali jsme se laboratoří pro rozšíření propagandy do dalších zemí.

K destabilizaci západních demokracií využívá ruská propaganda západní technologie vytvořené pro svobodné šíření informací. Přesně podle tradované Leninovy zásady, že kapitalisté dodají bolševikům provaz, na němž je oběsí. Existence Glavsetu, ruské trollí farmy v Petrohradu, byla poprvé veřejně popsána v souvislosti s minulými prezidentskými volbami v USA v roce 2016.

Převaha dezinformací

Ruští dezinformátoři vytvořili falešné účty na Facebooku a Twitteru předstírající, že patří americkým občanům. Jejich prostřednictvím šířili podvržené obsahy. A protože mistrovsky ovládli algoritmy sociálních sítí, dokázali, že větší počet Američanů viděl jejich obsah než zprávy sdělovacích prostředků. Dodatečné analýzy sítí ukázaly, že obsah vytvořený ruskými trolly zasáhl 126 milionů Američanů. Poprvé v dějinách byl zásah dezinformací vyšší než zásah nezávislého zpravodajství.

Využívání sociálních sítí pro šíření dezinformací s cílem oslabit demokracii vyvolalo diskusi o regulaci obsahu, které se sociální sítě brání. Na jejich obranu vystupuje celá řada osobností, které zásah do obsahu považují za cenzuru.

Svobodu slova je třeba bránit, ale je třeba odlišit svobodné šíření informací od nekontrolovaného šíření dezinformací. Akce sociálních sítí v tomto směru jsou zcela oprávněné. Ruší účty prokazatelně založené neexistujícími osobami a šířící dezinformace pocházející z centralizovaných zdrojů. Zprávy zpravodajského charakteru ověřují, a pokud zjistí, že nejsou pravdivé, doplňují k nim označení, že jde o nepravdivá sdělení. U nás podobnou aktivitu začal vyvíjet Seznam, který využívá mj. i Rating Nadačního fondu nezávislé žurnalistiky k označení důvěryhodných a nedůvěryhodných zdrojů obsahu.

Existence nezávislých médií je podmínkou demokratického a svobodného vývoje společnosti. To je fakt, který není třeba vysvětlovat. Ale stejně důležitá je i obrana před cílenými a záměrnými dezinformacemi. Obávám se, že v této oblasti jsme teprve na začátku.

Michal Klíma je místopředseda správní rady NFNZ.