České porodnictví má vážný problém. Při porodech běžně dochází k invazivním, v zahraničí výjimečně používaným praktikám, které ženám působí fyzickou, ale i nezměřitelnou psychickou újmu. S porodnickým násilím má podle odbornic zkušenost většina žen. Přesto jako kdyby neexistovalo. Oběti se o něm bojí či stydí mluvit, jeho aktéři se obávají něchtěného vhledu do systému porodnictví, který by mohl zpochybnit základní pilíře a principy. Je ale v pořádku, že jsou ženy u nás při porodu běžně "nastřihovány," zatímco jinde v Evropě jde o praktiku ojedinělou, nebo dokonce výjimečnou? Proč se tak často přistupuje k císařským řezům? Proč se ženy musí bát, že jim po porodu dítě odnesou?
Série textů o porodnickém násilí v ČR vychází z otevřených a velmi osobních rozhovorů se ženami, které jej prožily. Je doplněná o kontext a analýzu založenou na datech a výpovědích řady expertek.