Skupina těch, co se o zpravodajství nezajímají, ale není stejnorodá. Tvoří ji Nejmladší a politicky neangažovaní, Mladí a zcela apatičtí fatalisté a Starší a masmédiím nedůvěřující. Především pro ty mladší je pak typické, že jsou technicky zdatní a internet používají na denní bázi. Zpravodajské weby však téměř nenavštěvují.
Výzkum také potvrdil, že zájemců o seriózní zpravodajství zůstává přibližně 20 procent. Tato skupina patří spíše ke vzdělanější a bohatší části populace z velkých měst a je pro ni typický velký zájem o všechna možná témata.
Mezi těmi, které zpravodajství vůbec nezajímá, a těmi, kteří sledují seriózní zpravodajská média na denní bázi, se pohybují zbylé 4 skupiny obyvatel. Ti mají o zpravodajství zájem, ale dávají přednost méně náročnému zpracování, ať již v podání bulvárních médií nebo zpravodajství komerčních televizí. Tvoří celkem zbylých 40 %.
NFNZ se nyní ve spolupráci s Česko.Digital snaží najít alternativní cesty, jak k lidem, kteří zpravodajství ignorují, dopravit alespoň základní informace o okolním dění. Kromě vymýšlení nových atraktivnějších způsobů jejich oslovení hledají inspiraci i v zahraničí. Přitáhnout jejich pozornost se daří například americkému deníku The Washington Post prostřednictvím sociální sítě TikTok. Předpokládáme, že se s podobným způsobem předávání zpráv setkáme brzy i u nás.
Data, na jejichž základě byla analýza provedena, pocházejí z šetření kontinuálního výzkumu MML-TGI (Market & Media & Lifestyle - TGI), který v České republice od roku 1997 provádí agentura Median. Výzkum se zaměřuje na socioekonomické podmínky respondentů a jejich domácností, jejich mediální a spotřební chování, a na nejrůznější aspekty životního stylu. Díky tomuto širokému záběru výzkumu můžeme velmi podrobně popsat výsledné segmenty konzumentů i nekonzumentů médií.
Segmentací jsme na datech nejprve rozdělili českou populaci ve věku 15 až 79 let na konzumenty zpravodajství (dívají se/poslouchají/čtou pravidelně či v poslední době alespoň občas nějaké médium a v něm se zajímají o zpravodajství či publicistiku) a část populace, která zprávy ignoruje či sleduje naprosto minimálně - nekonzumenty zpravodajství.
Mezi nekonzumenty těžko zasažitelné zpravodajstvím patří dle výsledků výzkumu 37 % Čechů ve věku 15 až 79 let. Oproti roku 2016 jejich počet vzrostl o procentních bodů.
Největší část lidí ignorujících zprávy jsou mladí lidé do čtyřiceti let, které můžeme rozdělit do dvou skupin.
1. Nejmladší a politicky neangažovaní
2. Mladí a zcela apatičtí fatalisté
3. Starší a masmédiím nedůvěřující
Zbývajících 63 % populace zprávy alespoň občas sleduje. Podle segmentace tuto skupinu lze rozdělit do čtyř skupin.
1. Křížovkáři, kulináři a milovníci televizních programů
2. Mainstreamový spokojený online rodič
3. Čtenáři bulváru a konzumenti televize
4. Meritokracie: Vzdělaná střední třída s dobrou životní úrovní
Segmentaci provedla společnost MEDIAN na datech MML-TGI od června do prosince 2019 u respondentů ve věku 15-79 let.